17. 9. 2016 - Babidolské rybníky
Společný výlet družiny Jelenů se Zelenou šestkou
17. 9. 2016
V sobotu dne 17. 9. léta Páně 2016, v den svatých Kornélia a Cipriána, sešli se na náměstí Knížat z Lichtensteina „Zelení Sudokopytníci“ (Zelená šestka a Jeleni). Asi bude lepší mluvit v první osobě a tak tedy vyšli jsme směrem ke kapli svatého Jana Nepomuckého kde následně pomodlili se.
Dále pokračovali jsme k cestě Babidolské. Na zmíněné cestě jsme ochutnali plody Kaštanovníku Setého (Castanea setiva), několik kusů jsme do kapsy pobrali. Nenápadně nás dohnal déšť a tak jsme využili pláštěnek v našich batozích do té doby skrývajících se. Došli jsme k místu kde jsme asi před rokem vařili. Tenkrát tam byl ještě štěrk a ne jetel jako dnes, ale to nijak nezabránilo tomu abychom tam počali vařit a taky tomu aby si Veverka opakovaně vysvlékal pláštěnku ve zmíněném dešti. Za Veverkova zpěvu jsme si uvařili velmi dobré špagety do kterých jsme následně přimíchali Týpkem donesenou omáčku a krůtí maso, proto bych je asi nazval Kruté Špagety po Boloňsku. Vlčatům jsme při té příležitosti upekli po kapsách poschovávané jedlé kaštany a v případě nutnosti i dokrmili špagetami.
Poněkud jinou cestou jsme se vrátili na Vranov a na hřišti si ještě něco zahráli. Byly to zajímavé hry při kterých jsme se jednak nasmáli a jednak jsme s Honzíkem Packem stihli postavit dvoupatrový dům. Pak už si nás rozebrali naši dopravci, respektive rodičové naši.
Zde slova Veverkova Dřevorubeckého Chorálu (inspirováno Veverkovým zpěvem):
My dřevorubci dřevo rubáme,
my dřevorubci klacky lámáme,
my dřevorubci klády nosíme,
tak si to hezky spalte.
Ref.:
Vše musí být suché,
nic nesmí být mokré
a ty Týpko,
příště si vem suspenzor
Ha ha hi hi! Tu voděnka,
jen ji do ohně nevylij,
do láhve lila ji maminka,
prý zbavené již bakterií.
Ref:
Dobré špagety přijdou vhod,
vlčatům pečené kaštany,
po dobrém jídle zas pochod,
zbytek sváči nechť druhý chod.
Ref:
Jirásek
Zelená šestka měla svůj první výlet po prázdninách společně s družinou Jelenů. Přivítali jsme mezi sebou nového člena – Ríšu a hned jsme se vydali do spleti cest a stezek v okolí Vranova. Protože byl hlášen příchod deště, tak jsme toho chtěli stihnout co nejvíce ještě za sucha. Cestou jsme si zahráli pískačku, lesní košíkovou bez košů, natrhali jsme si a ochutnali jedlé kaštany (to to píchalo!) a už jsme si hledali místo k vaření. V tu chvíli se ale docela hodně rozpršelo, takže jsme si vytáhli pláštěnky a přemýšleli, jak vařit v dešti, aby se nám pláštěnky nepropálily. Než jsme na to došli, tak pršet přestalo a pustili jsme se do vaření. Zatímco některá vlčata si vařila v ešusech polívku, Franta s Matoušem se nechtěli nechat zahanbit skauty a pustili se do kolínek se sýrem a kečupem. Skauti družiny Jelenů si na svém ohništi uklohnili špagety s masem a omáčkou, což jim vlčata záviděla a tak jim alespoň dali ochutnat. Po obědě jsme šli směrem k Vranovu, kde jsme si na hřišti chvíli vyřezávali, potom jsme si zahráli ještě pár her a už jsme museli domů.
Vašek